Když jsem se seznámil s dívkou ve znamení Vodnáře, očekával jsem, že to bude bytost vzdušného znamení, tedy velmi komunikativní a svobodomyslná. To se také potvrdilo, ovšem tato Vodnářka měla i velmi kladný vztah k vodě. Připadá mi to logické už ze samotného názvu tohoto znamení zvěrokruhu, ovšem co jsem nečekal, byla její schopnost výborně hlavně velmi rychle plavat. Když jsme spolu plavali v žateckém bazénu (Žatec je shodou okolností město, kde působila olympionička Lucie Svěcená), nebyl jsem schopen jí dohonit ani náhodou. Vtipné na tom je to, že jsem provozoval kulturistiku a byl jsem ve výborné fyzické kondici, ale moje plavání, to byla katastrofa. Má dívka naopak vůbec nesportovala, ale jak vlezla do vody, nedala mi v rychlosti plavání žádnou šanci. Na plaveckých závodech bych asi skončil na posledním místě.
Ale já tuším, kde je problém. Nemám strach z vody, dokonce jsem přes deset let organizoval vodácké výpravy a kánoe i kajak na říční hladině ovládám velmi dobře, ovšem jako kluk jsem se v povinných plaveckých kurzech nenaučil dobře plavat. Byla to přímo katastrofa, instruktoři na povinném kurzu pro žáky základní školy byli nepříjemní a vlastně mi ani pořádně neukázali, jak mám plavat. Byl jsem z toho nešťastný a na „mokrém vysvědčení“ jsem uplaval sotva deset metrů.
Tímto chci naznačit, že velmi záleží na tom, jaký absolvujete kurz plavání. Dobrý učitel se zkrátka pozná velmi rychle a když máte štěstí na kurz plavání v Praze, můžete se naučit plavat ještě lépe než má přítelkyně. Velmi oceňuji zejména individuální přístup, protože ne každý musí být nadaný žák, někomu to jde třeba hůře a pomaleji, ale i takový netalentovaný jedinec se nakonec může stát plaveckým mistrem a budoucím instruktorem. Vše je otázka osobního přístupu, dobře to vím z vlastní osobní zkušenosti.